Na statku onemocnělo kuřátko. Hospodář už si nevěděl rady co s ním, a proto si zavolal tři odborníky: biologa, chemika a fyzika.
Biolog zkoumal, jestli kuřátko nemá parazity, jestli náhodou nechytilo nějakého bacila, ale na nic nepřišel.
Chemik zjišťoval, zdalipak se kuřátko něčím nepřiotrávilo, ale podle něho bylo taky v pořádku.
No a fyzik se na kuřátko ani nepodíval, sedl si ke stolu a dva dny zuřivě počítal. Pak se zvedl a zvolal:
Vím co je vašemu kuřátku! A vím jak ho vyléčit! Ale moje řešení platí jen pro sféricky symetrické kuře ve vakuu!!!
Květnová noc, matfyzák s matfyzačkou v parku na lavičce.
Miláčku, myslíš na to co já?
Myslím...
A kolik ti to vyšlo?
Na co myslí matfyzák, když vidí červené kolečko?
Na sex.
A proč?
Protože matfyzák myslí na sex pořád.
Biolog, fyzik a matematik zkoumají výtah.
Do výtahu nastoupili 2 lidé a odjeli nahoru.
Výtah se vrátil a vystoupili 3 lidé.
Jak je to možné?
Biolog: Rozmnožili se.
Fyzik: Chyba měření.
Matematik: Počkejte, teď jich tam je -1... třeba tam ještě někdo nastoupí.
V hotelu spí inženýr.
Hotel je to ale nebezpečný a v noci mu na pokoji vypukne požár. Zápach hořícího koberce ho probudí, tak doběhne k umyvadlu, natočí kýbl vody a oheň uhasí.
Za rok tam spí fyzik.
Jenže co se nestane, zase to tam chytne.
Fyzika to také probudí, vytáhne si zápisky z přednášek, numericky vyřeší pár diferenciálních rovnic, natočí do kýble 7,8666667 litrů vody, oheň uhasí a jde si lehnout.
Za další rok tam spí matematik.
Zase mu tam hoří. Vstane, dojde k umyvadlu,
zkusí, jestli teče voda, zjistí, že řešení existuje, a jde si lehnout.
Zavřou do tří paralelních hladomoren inženýra, fyzika a matematika.
Každému dají jednu libovolně velkou, leč pevnou konzervu
a nechají je vegetovat.
Pak příjde amnestie.
V první hladomorně je živý inženýr, ostře nabroušený kámen a
otevřená konzerva.
Ve druhé hladomorně je živý fyzik, stoh popsaných papírů, otevřená konzerva a geniální zařízení na otvírání konzerv zkonstruované ze skřipce a španělské boty.
Ve třetí hladomorně je mrtvý matematik, zavřená konzerva, stoh popsaných papírů, z nichž každý začíná:
Nechť je konzerva otevřena.
Seděj funkce v hospodě a chlastaj.
V tom se na obzoru objeví derivace.
Všechny funkce se rychle běží schovat ven do křoví, jenom jedna v pohodě popíjí dál.
Neblbni, uteč taky, jinak tě zderivujou!
Jen klid, já jsem e na ixtou.
Do hospody vtrhnou derivace, nějakou dobu se tam na ubohý funkci vyžívaj a nakonec vítězně odtáhnou.
Pak se z hospody vybelhá ubohý nulový mrzáček.
Jak ti to udělaly, vždyť jsi byla e na ixtou.
No jo, jenže oni mě derivovaly podle y.
Jede opravář, ředitel a programátor autem.
Auto se porouchá a nejede.
opravář: Hned za rohem je servis, to dotlačíme.
ředitel: To je blbost, koupíme nový auto.
programátor: Já bych ještě zkusil vystoupit a zase nastoupit.
Co se stane, když vyhoděj matfyzáka a ten pokračuje ve studiu na VŠE?
Prudce vzroste úroveň obou škol.
Proč nemají matfyzáci jarní prázdniny?
Protože by za tu dobu vystudovali VŠE.
Kterej pražskej gympl je nejtěžší?
VŠE.
Jak jezdí normální člověk výtahem do třináctého patra?
No přece zmáčkne 13.
A jak jezdí do třináctky informatik?
Zmáčkne 1, pak 3 a zuřivě hledá enter.
Jsou takhle dva strašně hladoví MATFYZáci na koleji a jeden povídá druhýmu:
Hele co kdybychom tady začali chovat prase??
A ten druhej mu odpoví a co ten smrad a ten hroznej bordel??
A ten první říká:ono si zvykne…
Potkají se čarodějnice s misskou.
Baví se o životě a také dojde řeč na plány do budoucna.
Obě dvě chtějí studovat.
Misska říká:„Já půjdu na VŠE. Sice tam nebudu nejhezčí,
ale určitě budu nejchytřejší.“
To čarodějnice má jiné plány: „Já se chystám na matfyz. Tam zcela jistě nebudu nejchytřejší, ale určitě budu nejkrásnější.“
Potkají se dvě matfyzačky a jedna se svěřuje s hrozným zážitkem:
„Představ si, co se mi stalo. Jdu kolem Vltavy a najednou proti mně úchylák! Tak jsem na nic nečekala a začala jsem co nejrychleji utíkat.“
A ta druhá se dychtivě ptá:
„A co, dohonilas ho?“
Jdou tři holky:
První je ošklivá, druhá je hnusná a třetí je taky z Matfyzu.
Jak řeší matfyzák úlohu, kolik je 2 na druhou?
Prvák bez zaváhání odpoví, že to jsou 4.
Druhák se trošku zamyslí, ověří všechny předpoklady a na kalkulačce spočítá, že to jsou čtyři.
Třeťák napíše několikastránkový program v Pascalu nebo Céčku a po několika hodinách práce doje k výsledku čtyři, ovšem s přesností omezenou kapacitou počítače.
Čtvrťák se zamyslí a už sedí u počítače a vymýšlí nový programovací
jazyk vhodný právě pro tento druh úlohy. Po probdělé noci strávené usilovnou prací dostane odpověď, že jsou to asi čtyři, ale není si výsledkem zcela jist, protože použitá metoda je pouze aproximativní a přesnější výsledek by si vyžádal mnohem větší úsilí
Pokud tu samou otázku položíte páťákovi před státnicemi, zoufale složí hlava do dlaní a rozpláče se se slovy:
„Copak si musím všechny konstanty pamatovat?“
Jede matfyzák tramvají a cvaká si lístky. Vidí ho chlápek, nedá mu to a zeptá se:
„Prosím vás, proč si cvakáte najednou dva lístky?“
„No kdybych jeden ztratil, tak mám ještě jeden.“
Chlapíkovi to přijde logické, ale za chvilku se ptá znovu:
„A co když ztratíte oba dva?“
Matfyzák se šibalsky usměje a povídá:
„Tak mám ještě lítačku!“
Přijde matfyzák do fotolabu: „Potřeboval bych vyvolat fotky.“
Prodavač: „9 na 13?“
„2541865828329 - Proč?“
Profesor na přednášce zformuloval větu a řekl: „Důkaz je zřejmý.“
Pak se na minutku zamyslel, opustil posluchárnu a po dvaceti minutách se vrátil štastný: „Ano, důkaz je zřejmý!“
Víte proč pařez není strom?
Protože má kružnice.
na hodine deskripce: "Máme koule psí a mí."
„Pane profesore, našel jsem dva protipříklady k vašemu tvrzení“
„To nevadí, já mám pět definic.“
Zvolme epsilon záporné…
Einstein-Pythagorova věta:
e = mc² = m.(a²+b²)
Proč si matfyzáci pletou Halloween a Vánoce? Protože OCT 31 = DEC 25.
Jak informatik neudělal přijímačky na VŠE.
Přijde matfyzák informatik na přjímačky na VŠE, otázky zní:
- Kolik je 5 + 3?
- 8, okamžitě odpoví.
- Správně. Dejme si něco těžšího. Kolik je 9 + 7?
- 16, opět okamžitě odpoví.
- Skvěle, a teď nejtěžší příklad. Kolik je 2 - 3?
- 255.
Přijde matfyzák č. 1 pozdě na cvičení, cvičitel se zlobí a ptá se ho, kde byl.
„No, já ráno vstal, tak sednu na koně a jedu do školy, ale na Štrosmajeráku, znáte to jaká je tam vždycky zácpa, mi ten kůň z toho smogu padnul. Tak jsem musel jít pěšky.“
Cvičitel jen kroutí hlavou, ale nechá ho sednout a pokračuje. Za chvíli dorazí matfyzák č. 2. Cvičitel se opět ptá, kde se flákal.
„Já jsem ráno zaspal, tak okamžitě sedlám koně a ženu do školy, ale víte ta dopravní situace, šílený vzduch, prostě na Štrosmajeráku to ten kůň už nevydržel.“
Cvičitel už tomu nevěří, ale tak zatne zuby a pokračuje dál ve výkladu. Pět minut před koncem dorazí matfyzák č. 3, tak se na něj oboří: „CO VY, TAKY VÁM PADNUL KŮŇ??“
„Ale ne, já normálně jsem ráno vstal, jedu do školy dvanáctkou, ale na Štrosmajeráku nemohla projet, protože tam leželi přes cestu nějaký chcíplý koně!“
Víte proč nosí matfyzáci kostkované košile?
Aby si určili souřadnice kde je svědí záda…
Sestoupí Bůh na Zemi a prochází se ulicemi. Tu pojednou spatří plačící ženu a ptá se jí: "Proč pláčeš?" Ona odpoví: "To víte, umřel mi manžel." Bůh je dojat a říká: "Je to velké neštěstí, a proto Ti manžela pošlu zpátky na Zem." Jde dál a náhle uvidí plačící děcko. Ptá se, proč brečí. Dítě mu odpoví, že ztratilo oba rodiče. Bůh se slituje a povolá rodiče zpátky k dítěti. Popojde o kus dál a vidí, jak na obrubníku chodníku sedí student. Student řve, až se domy třesou, a naříká. Bůh se ptá, proč on pláče. Na to odpoví: "Víte, já jsem student Matematicko-fyzikální fakulty." Bůh usedl vedle něho a plakali oba.
Dva programátoři v TV vědomostní soutěži:
Takže pane Jaroslave, pan Zbyněk dostal na papírku jméno osobnosti a vy máte hádat, kdo to je, a to jen pomocí otázek, na které Pan Zbyněk může odpovídat jen "Ano" nebo "Ne".
Jaroslav: Jaké je jméno osobnosti kterou představujete?
Zbyněk: Ne, ano, ne, ano, ne, ne, ano, ano; ne, ano, ano, ne, ne, ano, ne, ano; ne, ano, ano, ne, ne, ne, ano, ne; ne, ano, ano, ne, ne, ano, ne, ano; ne, ano, ano, ano, ne, ano, ne, ne; ne, ano, ano, ne, ano, ano, ano, ano; ne, ano, ano, ano, ne, ano, ano, ne; ne, ano, ano, ano, ne, ne, ano, ano; ne, ano, ano, ne, ano, ne, ano, ano; ne, ano, ano, ano, ano, ne, ne, ano;
Potká matfyzák matfyzáka.
To nevíš co se mi včera stalo.
Povidej.
Šel jsem v noci po parku, a najednou tam přijede ženská na kole, svlíkne se, a říká abych si vzal co chci. Tak jsem si vzal kolo.
Tos udělal dobře, ty šaty by ti stejně byly malý.